Allgaier, Jušta & partner - články a publikace

Nejčastější otázky ve vztahu k obchodnímu prostředí na Ukrajině.

Vydáno v květnovém čísle (rok 2007) časopisu BIZ

Mohl byste v krátkosti popsat postup při zakládáni TOB, co všechno firma musí předložit a jak dlouho celý proces založeni obvykle trvá?

Proces založení obchodní společnosti (dále jen „společnost“) trvá na Ukrajině 1 až 4 týdny, případně i déle, a to vždy v závislosti na oblasti, ve které se společnost zakládá a s přihlédnutím ke všem specifikům země. Např. v hlavním městě Kyjevě je proces založení společnosti složitější a pomalejší, než v ostatních menších oblastních městech. Profesionál se zkušenostmi by měl společnost založit do 2 – 3 týdnů. Také často záleží na rychlosti a způsobu splacení základního kapitálu zakládané společnosti. Další zdržení mohou způsobit eventuální potřebné licence, povolení, akreditace na celní správě apod. Vždy záleží na konkrétní zakládané společnosti, proto je to poměrně dosti individuální.

V případě, že společnost zakládá fyzická osoba – cizí st. příslušník, stačí jen platný pas a platný občanský průkaz a také hodně trpělivosti (samozřejmě, že vše lze vyřídit na plnou moc).

Pokud společnost zakládá zahraniční právnická osoba, pak je nutné předložit následující dokumenty:

• Zakládací dokument mateřské společnosti, v ní by měla být zmínka, že společnost může zakládat společnosti v zahraničí.
• Výpis z obchodního rejstříku zakladatele.
• Zápis z valné hromady společnosti, kde bylo projednáno a schváleno založení nové společnosti na Ukrajině a delegován zástupce české společnosti, který bude povolán ke zřízení pobočky.
• Kopie občanského průkazu a pasu delegovaného zástupce české společnosti, který bude uveden v nové ukrajinské společnosti jako jednatel.
• Úředně ověřená plná moc pro subjekt, který bude společnost na Ukrajině zakládat.

Veškeré dokumenty musí být úředně ověřeny, poté na Ukrajině úředně přeloženy. Často nestačí překlad od soudního tlumočníka v ČR. Často se také vyžaduje na některé dokumenty apostila (přestože by to nemělo být třeba, protože ČR má s Ukrajinou uzavřenou smlouvu o právní pomoci).

Jaké jsou další právní formy společnosti na Ukrajině a k čemu byste je přirovnal v České republice?

Zahraniční subjekty vyvíjejí svoji činnost na Ukrajině nejčastěji prostřednictvím ukrajinských právnických osob, a to akciových společností, společností s ručením omezeným a zahraničních zastoupení (bez právní subjektivity).

Zastoupení (bez právní subjektivity na území Ukrajiny) zahraničních firem se registrují při Ministerstvu ekonomiky Ukrajiny po předložení nezbytné dokumentace (žádost, oficiální překlady registračních dokladů a stanov mateřské firmy, oficiální překlad potvrzení domácí banky o klientském vztahu s mateřskou firmou, výroční zpráva atd.) a po zaplacení příslušného správního poplatku.

• TOB /tovaryšstvo s obmeždenou vypdovidalnosti/ – v podstatě obdoba českého s.r.o. s několika menšími odlišnostmi. Minimální základní kapitál v současnosti činí 40.000 UAH /cca 8.000 USD/, výše základního kapitálu je 100 násobek minimální mzdy.
• VAT /vydkryté akcionerne tovaryšstvo/ – obdoba české a.s., s veřejně obchodovatelnými akciemi. Základní kapitál je 1250 násobek minimální mzdy – což je zhruba 70 USD, v současnosti 500.000 UAH /cca 100.000 USD/. Základní kapitál musí být rozdělen minimálně mezi dva akcionáře.
• ZAT /zakryté akcionerne tovaryšstvo/ – obdoba české a.s., s veřejně neobchodovatelnými akciemi. Jinak stejné podmínky jako u VAT.

Jaké jsou zkušenosti Vašich klientu s platební morálkou a obecně s dodržováním smluv s ukrajinskými firmami? A s tím související otázka – jak rychle pracují soudy v obchodních sporech?

Nedostatečná platební morálka je víceméně řešena tím, že většina služeb a zboží se platí z 90% až 100% předem. Nejlepší formou zajištění závazku je zřejmě opravdu platba předem, což je všeobecně přijatý systém.

Smlouvy se na druhou stranu mezi většinou subjektů na trhu poměrně dodržují, což je ale jistě hledisko subjektivní, naše zatimní praxe je taková.

Vymahatelnost práva je samozřejmě problematická a zdlouhavá a je určitě determinována hospodářskou situací země a historickým vývojem. Dále je také třeba počítat se všudypřítomnou možnou korupcí ve všech státních složkách. Obchodní spory lze řešit u arbitrážního soudu při Obchodně průmyslové komoře Ukrajiny, jež se nachází v každém oblastním městě. Procesní postup při vymáhání pohledávek je obdobný soudnímu či arbitrážnímu řízení v ČR. Při podání žalobního návrhu musí žalující strana uhradit tzv. státní daň (poplatek) ve výši 5 % ze sumy vymáhaného dluhu, která se platí při předložení žaloby. Zmíněná 5 % daň (poplatek) se vrací žalující straně v případě její výhry sporu. Při předkládání žalobního návrhu je rovněž potřeba arbitráži předložit důkaz o vystavení protestu vůči straně žalované, týkajícího se neplnění jejích závazků vyplývajících ze smlouvy. Arbitráži musí být rovněž předloženo potvrzení o odeslání kopie žaloby druhé straně, tj. straně žalované. Po vynesení rozsudku u arbitrážního soudu se může kterákoli ze stran odvolat k Vyššímu arbitrážnímu soudu Ukrajiny.

Je ukrajinský právní řád z pohledu firem složitější než český, očekávají se nějaké radikálnější úpravy?

Ukrajinské obchodní právo je dle našeho názoru složitější a nepřehledné a do jisté míry odráží i další společenskoekonomické problémy celé země, mezi které lze zahrnout prozatím nízkou koupěschopnost obyvatelstva, nízkou dostupnost a cenu bankovních úvěrů, netransparentnost a nedostupnost hospodářských informací o podnicích, vysokou míru byrokracie a korupce na všech úrovních státní správy, nedodržování a obcházení zákonů, pomalost soudů a nízká vynutitelnost soudních rozhodnutí.

Reformy se samozřejmě očekávají, ale v zemi panuje napětí, která orientace zvítězí, zda prozápadní nebo ta orientující se na Rusko.

To vše je třeba brát v úvahu při zvažování investování na Ukrajině, tj. v zemi, kde kapitalistické vztahy v modernějším pojetí nikdy neexistovaly apod. Na druhé straně ovšem míra rizika může být vyvážena v úspěšných případech nemalým ziskem.

zpět na publikace